Razím heslo, že auto má sloužit mně, a ne já autu. Automotive
progres, objem motoru i vstřikování jsou mi úplně volný. Ale zajímá mě,
jak auta vypadají. Kdybych neměl na dvoře svý tři felicie, chtěl bych
jezdit v autě, co je na téhle etiketě. Chtěl bych být odsuzován za to,
že nemám vkus, protože jezdím v autě, co je na etiketě. Drandil bych si
ve svým Multipla šarpeji, těšil se na další sraz nás milovníků auta, co
je na etiketě, a tak trochu se smál všem ostatním v autech okolo,
vypadajícím skoro jedno jak druhý. (Jen ještě musím přemluvit svou ženu,
aby v něm jezdila se mnou - Mirka zrovna patří mezi lidi, kteří tenhle
geniální design Itala Roberto Giolita, právem vystavený i v MoMA,
naprosto nesnáší.)
Jak já jsem často slýchal, že nejde udělat Riesling bez síry, že to
pak ztrácí identitu, že to nebude vypadat jak Riesling. Můžete mi někdo
říct, jak má vypadat Riesling? A nechoďte na mě s tou otřepanou tezí, že
jako z Mosely. Pokud tedy nenarážíte na moselský ryzlinky Rudiho
Trossena, který je Vinař s velkým V a dělá Riesling s velkým R.
Nejlepší odpověď na hlášku, že je něco nejde, je udělat to a
neztrácet čas analýzou, proč to nejde. Tak jsem to v roce 2017 udělal.
Riesling bez síry, z Babušáku. Žádná macerace, tahle odrůda je tak
geniální, že stačí jemně vylisovat a vykvasit. V neutrálním akátu, v
tomhle případě. A pak, že to nejde.
Střih do roku 2020: málem jsem tohle víno už přesunul do svého
mentálního archívu, protože nás teď mnohem víc baví dělat blendy a
fieldblendy. Ale rozmyslel jsem si to - přijít o tuhle jedinečnou
Multiplu mezi víny by byla fakt škoda. Ale protože moje neposedná mysl
potřebuje pořád něco novýho, dostala Multipla Nestarec malý re-design:
je to kupáž 3 ročníků a různých sudů. Elektrizující a nově pod korkem,
protože tohle bude krásně zrát.